Pokročilý rytmus: trioly, synkopy, swing, nepravidelné takty
V lekcích Rytmus a délky not a Takty a taktové označení se každá doba dělila úhledně na dvě a každý takt měl 2, 3 nebo 4 doby. Skutečná hudba si s tím hraje: doby se dělí na tři, přízvuky padají na nečekaná místa a některé takty mají 5 nebo 7 dob. Ke každé myšlence níže patří dvojice tlačítek, takže rozdíl uslyšíte hned.
V této lekci

Trioly: tři na místě dvou
Normálně se doba dělí na dvě osminové noty. Triola místo toho vtěsná do stejné doby tři stejně dlouhé noty. Píše se s malou trojkou nad skupinou, často se závorkou. Doba se neprodlouží; každá nota je jen o trochu kratší, jako když jeden dort dělíte mezi tři kamarády místo dvou.
Při počítání říkejte na každou dobu tříslabičné slovo, třeba „ja-ho-da“, a doby držte přesně stejně stálé jako předtím. Stiskněte první dvě tlačítka: stejné tempo, stejná doba, nejdřív dvě noty na dobu a pak tři.
Když jedna ruka hraje dvě noty na dobu a druhá tři, vznikne „dvě proti třem“. Spolu zazní jen první nota každé doby; ostatní padnou mezi, a to dává jemně se převalující pocit.
- Osminové noty: dvě stejné noty na každou dobu.
- Trioly: tři stejné noty ve stejné době.
- Nízké tóny hrají dva na dobu, zatímco vysoké hrají tři.
Zkuste to: pomalu klepejte nohou a na každé klepnutí řekněte „ja-ho-da“, pak přejděte na „hruš-ka“. Noha nesmí změnit rychlost.
Synkopa: přízvuky na nečekaných místech
V lekci Takty a taktové označení byla první doba každého taktu nejsilnější. Synkopa posune důraz pryč z místa, kde ho čekáme: nota začne na lehké době nebo mezi dvěma dobami (na „a“) a je držená nebo zdůrazněná, takže těžká doba ztichne.
Je to jako nečekaný krok v tanci. Stálé doby běží pod tím dál, zatímco melodie poskočí kousek před ně. Právě to přetahování mezi nimi dává hudbě pružnost. Ragtime je známý svým synkopovaným, „rozervaným“ rytmem a synkop je plná i latinskoamerická hudba, jazz a pop.
Stiskněte tlačítka: stejná melodie se stejnými bicími, nejdřív s každou notou na době a pak s notami posunutými na „a“.
- Každá nota začíná na době.
- Skoro stejné noty, teď ale začínají mezi dobami.
Zkuste to: tleskejte na 1 2 3 4. Pak dál nahlas počítejte čísla, ale tleskejte jen na „a“ mezi nimi.
Swing: osminy dlouhá-krátká
Hrajte dvojice osminových not přesně rovnoměrně a hudba zní „rovně“. Ve swingu se každá dvojice hraje místo toho dlouhá-krátká: první nota si vezme větší část doby a druhá je kratší a lehčí, trochu jako rytmus poskakování.
Často se to vysvětluje pomocí triol: první nota trvá dvě noty trioly a druhá jednu, tedy zhruba 2 ku 1. Skuteční hráči to neustále upravují; jazzmani mají sklon swingovat v pomalých tempech výrazněji a v rychlých skoro rovně. V notách obvykle stojí pořád obyčejné osminy a slovo jako „Swing“ nahoře říká, že se mají hrát dlouhá-krátká.
Stiskněte tlačítka a uslyšíte stejnou melodii zahranou rovně a pak swingově.
- Dvojice osminových not, dokonale rovnoměrné.
- Stejné dvojice zahrané dlouhá-krátká, zhruba 2 ku 1.
Doba dělená na dvě, nebo na tři: 3/4, nebo 6/8?
V některých taktech se každá doba dělí na dvě: tak je tomu u 2/4, 3/4 i 4/4 (anglicky simple time). V jiných se každá doba dělí na tři (anglicky compound time), takže jedna doba je čtvrťová nota s tečkou (trvá jako tři osminové noty). 6/8 má dvě takové doby, 9/8 tři a 12/8 čtyři.
Takt 3/4 i takt 6/8 obsahuje šest osminových not, takže vypadají podobně, ale noty jsou seskupené jinak. 3/4 jsou tři skupiny po dvou: JEDNA a DVA a TŘI a. 6/8 jsou dvě skupiny po třech: JEDNA dva tři ČTYŘI pět šest. Jeden kráčí jako valčík, druhý se houpe ve dvou velkých zhoupnutích.
12/8 jsou čtyři velké doby, každá rozdělená na tři. Zní jako 4/4 s triolami na každé době a často ho uslyšíte v pomalém blues.
- Šest osmin seskupených 2+2+2: tři těžké doby.
- Šest osmin seskupených 3+3: dvě těžké doby.
- Čtyři velké doby po třech notách, ve stylu pomalého blues.
Nepravidelné takty: 5/4 a 7/8
Některá hudba používá takty o 5 nebo 7 dobách. Takové takty skoro vždy slyšíme jako směs kratších skupin po 2 a 3. 5/4 je obvykle 3+2 nebo 2+3. Slavným příkladem je „Mars, přinášející válku“ z Planet Gustava Holsta (napsaných 1914–1917), který po většinu skladby opakuje hnaný vzorec v 5/4. V jazzu je v 5/4 také „Take Five“, kterou napsal Paul Desmond a v roce 1959 nahrál Dave Brubeck Quartet.
7/8 je sedm rychlých osminových not, velmi často seskupených 2+2+3: krátká, krátká, dlouhá. Takové skupiny používá mnoho tanců z Balkánu; například bulharská račenica je tanec 2+2+3. Počítejte ji „JEDNA dva, JEDNA dva, JEDNA dva tři“.
Stiskněte tlačítka: bicí a nízké tóny vyznačují začátek každé skupiny.
- Pět dob v taktu, slyšených jako tři plus dvě.
- Sedm rychlých not: krátká, krátká, dlouhá.
Jak uslyšet seskupení
Nejdřív najděte nejmenší stálý pulz: nejrychlejší noty, které pořád přicházejí stejnou rychlostí. Pak poslouchejte noty, které působí těžší, například nízký buben, basový tón nebo změnu akordu. Spočítejte malé pulzy od jedné těžké noty k další a zapište skupiny: 3+3 je 6/8, 2+2+2 je 3/4 a 2+2+3 je jeden druh 7/8.
Při stejných sedmi pulzech posunutí dlouhé skupiny změní celý charakter. Porovnejte níže 2+2+3 a 3+2+2: noty jsou stejné, posouvají se jen ty těžké.
Když je to těžké, zpomalte. Několikrát počítejte nahlas spolu s hudbou a váš hlas se do skupin usadí sám.
- Krátká, krátká, dlouhá: dlouhá skupina je na konci.
- Dlouhá, krátká, krátká: dlouhá skupina je na začátku.
Zkuste to: klepejte na stůl „JEDNA dva JEDNA dva JEDNA dva tři“, dokud to nepůsobí jako taneční krok, a pak zkuste začít trojkou.
Zvuk klavíru: Salamander Grand Piano, autor Alexander Holm (CC BY 3.0).